Nacisti jsou všude. A to nejenom ti, co s holými hlavami kážou cosi o ´saubere rasse´. Jsou v restauraci, kavárně, u počítačové klávesnice a vlastně úplně na každém kroku, pokud si nedáte dostatečného maisela. A protože úderný seznam nejčastěji zahlédnutelných nacistů v současné České republice jsem na internetu nikde nenašel, vrhnul jsem se do dané problematiky já sám. Jen malá připomínka pro případné badatele, kteří by chtěli v potenciálním pátrání pokračovat. Citujte mě podle stylu APA Sixth Edition (Vnimat Krasu (2014, Duben 1). Top pětka nejzářnějších nacistických druhů v České republice).
1) PROPEČENÍ NACISTI
Podivuhodný druh nacistů, co si po třech sériích Ano, šéfe začali v restauracích hrát na arogantní, vševědoucí blby. U jídelních stolů v putykách začali používat slova jako ´konvektomat´ nebo ´blanšírovat´ a při pouhém pohledu na ještě kouřící talíř s kuřetem na paprice natotata poznají, jestli se podklad omáčky dělal z prášku nebo jestli někdo náhodou nepoužil ´bešamel´. Chraň vás pánbůh se někde byť jen slůvkem zmínit, že ujíždíte na špagetách s kečupem a že si ně rádi sypete nastrouhanou cihlu. Kýbl ostudy (a kečupu) ať se vylije na vás, pokud si objednáte úplně propečený stejk, a na číšníka, když neví, co přesně je ´blů rér´. Stejkového nacistu poznáte i mimo restaurant. Pravděpodobně ho totiž zaslechnete, jak o něčem tvrdí, že je to jako z turistický třídy Air Uganda, že viděl hada srát a že je něco studený jak tělo starý ženy. Díky, Zdeňku Pohlreichu, že se v hospodách začalo vařit líp. Za tuhle externalitu ale neděkuju.
2) NACISTI ZE SLABIKÁŘE
Tady není moc co řešit, ostatně výmluvné označení někoho, že je ´grammar nazi´ je poměrně vžitá internetová konvence. Ač je tahle nacistická úchylka dost vrytá, stejně je těchto slabikářových nacistů mezi námi až nečekaná hromada. Posmívají se vietnamskému obchodníkovi z večerky, že říká ´dvaset´namísto ´dvacet´ a když jim náhodou dojdou argumenty v internetové diskusi, útočí skrze záměnu es a zet nebo špatně použité ypsilon. "Aha, ty jsi asi měl na mysli, použít ve své větě ´vidět´, poněvadž osobně si nedovedu představit, proč bych měl za dané situaci něco ´vydět´, inu?". Jasně, napsat slovo ´vidět´s ypsilonem je záležitost zasluhující si minimálně svižného přetažení jedince eritrejskou tyčí, ale slabikářový nacista se v dané situací pošťourá jako praktikující chirurg. K vidění je i nacista, který sice svoji příslušnost k rase přizná, ale jeho přesvědčení je tak silné, že si stejně nedokáže pomoct. Jeho komentář v diskusi pak zpravidla začíná: "Budu sice za grammar nazi, ale stejně..."
3) NAZZISTO LUNGO
Ani nevím, jak moc je to dávno, co někdo chytrý oznámil hloupým Čechům, že piccolo neexistuje. To je pravda, kterou nezpochybňuji, a jakousi ´reinstalaci kávové kultury´ (jak o projektu hovoří samotný autor) lze ve své zásadě podporovat. Jenomže, jen co se Případ Piccolo začal sdílet po Faceboocích a internetech, vyrojila se armáda nacistů tak dobře vyzbrojená, že její sílu mohl predikovat doopravdy málokdo. A objevili se mezi restauratéry i kavárenskými konzumenty. Ještě před pár lety mohl nenacista kamkoliv přijít, dát si piccolo a dostat malý dobrý kafe. Nyní dostane přednášku. A co si má proboha dát, když chce nápoj, na který byl léta zvyklý jako na espresso? V tom případě nedostane jenom přednášku, nýbrž i pohrdavý štempl kávového barbara a pár utroušených slov o tom, že ´já vám teda udělám espreso makiáto nebo snad amerikáno, ale radost z toho fakt nemám´. Z prostorů, kam se dřív chodilo vydechnout a nabrat nové síly, se rázem stala nacistická líheň. Protože když už náhodou najdete kavárnu, v které neobsluhuje espressový chytrák, jistě bude jeden takový sedět u vedlejšího stolu. A číhat na obsluhu.
4) EVROPŠTÍ NACISTI
Možná chodím po špatných bulvárech, ale ty, po kterých chodím, jsou dlážděny anti-evropskými myšlenkami. Na tom v zásadě není nic hříšného. Evropskou Unii rád nemám a jestli si dobře vzpomínám na podzimní volby, asi jsem to při nich těm Svobodným nebo jim podobným nakonec hodil. Mezi jejich příznivci, členy a podporovateli, se to ale dle internetových diskusí nacisty jenom hemží. Tedy, nacisty v slova smyslu tohoto článku, nerad bych schytal desetiřádkovou odpověď, jak je to se zrušením organizace Romea a proč se musí zatočit s ´dotacemi´. Jejich nacismus ale nespočívá v názorovém přesvědčení. Jejich nacismus se ukrývá v tom, jak své názory obhajují a derou ostatním, co o ně ale nemají zájem. ´Nechápeš naší politiku, jak s tím můžeš žít´. Tak jí třeba nechápu. Jediné, co chápu, jsou lidé, kteří si sami ze sebe i ze svých přesvědčení, dovedou udělat legraci. A to rozhodně není případ těch hlučných evropských nacistů. S tichými si rád popovídám a víte co? Možná tu jejich stranu vyvolenou budu volit taky.
5) NACISTI, KANDIDÁTI VĚD
Poslední druh nacistů je zbarven akademickým titulem. Hrozně rádi si totiž v Čechách hrajeme na hru s různým oslovováním a v některých případech jí nelze nazvat jinak, než prachprostou úchylkou. Na střední škole je nám magistrou učitelkou taktně oznámeno, abychom ostatním magistrám učitelkám říkali profesorky. Skutečné profesorky se pak můžou pominout a vy se pak na vysoké školy pracně učíte tituly jednotlivých kantorů, abyste se je nestyděli vůbec oslovit. Mezi nimi se totiž vyskytuje několik titulových nacistů a ty není radno nasírat nějakým inženýrem, když si přeci před dvěma týdny vystavili na kabinet ´píejčdý´. Jak se nacista pozná? Jednoduše. V mailu. Naprosto obvyklé formální komunikaci, ať už v práci nebo v současném školství. Když se to v mailu začne hromadit podpisy typu ´S přáním hezkého dne, Doc. RNDr. Jan Novotný, PhD´ je to čistokrevný fetišismus autora. A taky na(r)cismus. Jasně, existují situace, kdy přilepit někam titul je nutnost. Méně je ale někdy více. A nebudete za nácka.
Pokud bych měl tipovat, který typ nacistů by mě za ten nicotný, bezvýznamný odstavec, co jsem jim v rámci svého příspěvku věnoval, nejspíše sežral, asi bych si vsadil na evropské nacisty. A který druh nacistů nejvíc sere vás? Nejsou to náhodou blogoví náckové, co si z přebytku grafomanie hrají na vtipálky? Ty já totiž taky nemůžu vystát.
Žádné komentáře:
Okomentovat